Historie vzniku Bořeňské zahrady

Historie Bořeňské brány začíná v roce 1929. Pan Franz Kotrba byl velkým nadšencem Bořně a květin. Rozhodl se založit zajímavou botanickou zahradu. Alpské naučné zahrady byli hitem doby. Kamenné stezky, rostliny, květiny a vodopády v zajímavých kombinacích dělali příjemný dojem a působili velice atraktivně. Zakladatel rozmnožil místní floru a dokonce dovážel ze zahraničí některé alpské rostliny. Vybudoval krásné místo pro obyčejné obyvatelstvo. Lidé byli moc rádi za krásné procházky v nádherném prostředí s výhledem na Bořeň. Časem byla vybudována i malá zoologická zahrádka. Návštěvníci se procházeli po cestách z kamenných zdí okolo vzácných květin a cítili tu příjemnou vůni. Čerstvý vzduch a příjemná atmosféra lákala na procházku s přáteli. Obětavý patriot F. Kotrba kvůli stavbě této zahrady, prodal svůj dům v Mostě a později na své náklady vytiskl pohlednice. Veškerý zisk šel na splnění jeho snu. Bohužel, rozkvětu svého díla se Franz Kotrba nedožil, zemřel v roce 1934. Během druhé světové války se o zahradu přestali starat z pochopitelných důvodu. Po ukončení války areál této zahrady upadl v zapomnění a časem zarostl lesem. 

Doufáme, že toto nádherné místo dokážeme společně obnovit. 

Informace k článku jsou z veřejně dostupných informací  internetu. S úctou k historii a současnosti, N.Gellmundova


Pohodlná cesta na vrchol Bořně byla slavnostně otevřena v červenci v roce 1890. Na slavnostní otevření nové cesty se přišlo podívat mnoho lidí. Na samotný vrchol Bořně v tento den vystoupalo přes třístá lidí. Od této doby byla cesta upravena a lákala k nádhernému výhledu turisty z celého okolí. 


Na počátku 19.století se kulturní a společenský život v Bílině přesunul také pod Bořeň. Dramatický odbor spolku Český dům v Bílině, hrál své divadelní představení na louce u Chaty Bořeň. Ochotnické divadlo mělo v této krásné přírodě své kouzlo a scházelo se zde mnoho lidí. 


V roce 1791 vystoupil na Bořeň uznávaný geolog, botanik a cestovatel Alexander von Humbolt společně s

F. A. Reussem. Humboltovo výzkumné cesty vedly přes Evropu až do Střední Ameriky a Jižní Ameriky, jakož i do Střední Asie. Zabýval se velkým množstvím oborů. Říkalo se mu "druhý Kolumbus".